Tradiční indická yoga
Filozofie a metodika jogy, kterými jsem prošla, vycházela z Patandžaliho osmistupňového systému jogy:
1. JAMA - zdrženlivost, zákazy, které rozvíjísprávné jednání.
- ahimsa, nenásilnost, neubližování myšlenkou, slovem ani činem
- satja, pravdivost v myšlence, slově i činu, které se musí vždy shodovat
- astéja, nekradení, nesobeckost
- brahmačarja, mravnost, pohlavní čistota, resp. oproštění se od chtíče v myšlence, slově i činu
- aparigraha, nelakotnost, nehromadění až bezmajetnost
2. NIJAMA – příkazy, které rozvíjí duchovní hodnoty
- sauča, čistota těla i mysli, kdy čistá mysl nepropadá světskosti a orientuje se k božským kvalitám
- santoša, spokojenost z jejíhož rozvoje vyplyne blaženost
- tapas, askeze jež probouzí vnitřní oheň spalující hlubší nečistoty těla i mysli
- svadhjája, studium posvátných písem, kterépovzbuzuje a ujasňuje duchovní úsilí
- íšvara pranidhána, uctívání osobního Boha, resp. kontakt s duchovními úrovněmi
3. ÁSANA – pozice těla, klasická hathajóga
- prostřednictvím hathajógy usilujeme o dokonalé tělo, které se stává nástrojem zajišťujícím harmonii mysli. Prostřednictvím hatha jógy odhalujeme svůj skutečný duševní stav. Skrze odhalení a přijetí tohoto stavu, můžeme tento měnit až do stavu, kdy dosáhneme takové harmonie, která nám umožní nacházet hlubší pravdy bytí
4. PRÁNÁJÁMA - ovládání dechu, nádechu, výdechu a zadržení dechu
- špatný dech s projevuje nedostatkem odolnosti vůči únavě a odporem k tělesnému úsilí. Je zdrojem nervozity a podrážděnosti. Správný dech tělo posiluje a udržuje zdravé. Dokonalým dechem mizí přebytečný tuk, rozjasňuji se oči a celý obličej, hlas se stává melodickým, soustředění je snadné a dochází k probuzení skrytých sil.
5. PRATJÁHÁRA - ovládání smyslů, nelpění na objektech smyslů
6. DHÁRANA – koncentrace, zaměření smyslů
7. DHJÁNA - meditace, rozjímání o univerzálním bytí
8. SAMÁDHI - kontemplace, nazírání, spojení se s univerzálním bytím
-------------------------------------------------------------------------------
Mezi základní tradiční cesty jogy podle Bhagavadgíty patří:
KARMAJÓGA - jóga nesobecké činnosti. Jogín se snaží o nesobecký život a nesobeckou službu druhým. Tímto se očišťuje charakter člověka, jeho mysl i vědomí
BHAKTIJÓGA - jóga lásky a oddanosti. Jogín -bhakta - uctívá božstvov některé jeho podobě či formě a odevzdává mu svůj život. Láska a sebeobětování ruší iluzi nepravého ega a jogín dosahuje osvícení.
DŽŇÁNAJÓGA - jóga poznání a moudrosti. Jogín dospívá k sebepoznání a osvícení studiem a meditací.
KUNDALINÍJÓGA - jóga probuzení energie zvané kundaliní šakti neboli hadí síly. Jogín pracuje s energetickými centry v pránickém těle -čakry - a drahami, jimiž energie proudí (nádí). Při probuzení hadí síly, tato stoupá z kořenové čakry (Muladháry) skrze jednotlivé čakry až po temenní čakru (Sahasráru).
GURUJÓGA - jóga uctívání mistra. Jogín dosahuje osvícení díky přímé pomoci svého mistra (gurua), který jej vede a usměrňuje.
Ať se adept jogy rozhodne praktikovat jakoukoliv cestu, vždy musí začít od začátku. Od začátku, který má každý někde jinde, neboť každý je na jiné úrovni poznání. Je třeba si tuto úroveň velmi upřímně uvědomit a zpracovávat svůj charakter, svoje tělo i mysl krok za krokem tak, aby základy byly pevné, pravdivé a jogín se na ně mohl spolehnout.
